Jurij Chěžka: Meja – lubosće čas

Meja – lubosće čas

Njerady słyšu wo njebju,
přetkanym z wónju šěrika,
hdyž za mnje njepyši so tu
– chiba zo són mi da –
tón mejski čas.

Wo Hadamowych dobach šće,
najlubša, tola něšto wěš!
Zo z chudej ruku lědma drje
so wyše drapać směš.
Bě raj tam raz?

Wšak druhu lubku njećerpi
kurwička běda, žarliwa.
Ta kuzło kładźe do woči
mi falšne, hdyž k nam wudźěra
zły mejski čas.

Jurij Chěžka

Máj – lásky čas

Poslouchám nerad o nebi,
protkaném vůní šeříků,
když pro mne si je nezdobí
– leč v iluzích mých snů –
ten krásný máj.

O dobách otce Adama,
Liduško, asi něco víš!
To nikdo bídných rukama
se nedral výš a výš.
Prý býval ráj.

Milenky jiné nestrpí
nevěstka bída, žárlivá.
Své kouzlo klade do očí
mi liché, když se podívá
k nám krutý máj.

Jurij Chěžka

Zakładna šula "Jurij Chěžka" w Chrósćicach (Grundschule "Jurij Chěžka" in Crostwitz)

Jurij Chěžka: Poesie der kleinen Kammer

* 22. Juli 1917 in Horka/Hórki;   † zwischen 13. und 17.10.1944 bei Kragujevac (Serbien) (verschollen)

Zelene zet

Bjez erotiskich mysličkow w duši,

měnjacych starosćow

ja tebje mjelčo lubowach,

pismiko zet, štož za tobu:

zelenosć drasty młodych brězow,

zelenosć wódnych hłubinow,

cyrkwinskich wěžow,

zelenosć krajow

ženje njewidźanych rjanosćow.

W njebjesach rjenje,

tam zelenosć rajska

wěčnje so žórli,

ćiše sej zynči: zelena rjanosć -

zelene zet.

(02. 03. 1937)

Jurij Chěžka

Bautzen Domowina Verlag (1971)

Zelene Zet

Sonder erotische Regung,

in wechselnden Drangsalen

leise liebte ich dich,

Buchstabe Zet, dein Geheimnis:

Farbe junger Birkenkleider,

Farbe der Wassergründe

und Kirchentürme,

grünender Länder

Schönheiten niegesehen.

Im Firmament

paradiesisches Grün

unendlich quillt,

stummt stillverzückt: grünes Glück -

singrünes Zet.

(02. 03. 1937)

Jurij Chěžka

© by Julian Nyča: Blickauf Horka/Hórki

Das grüne Gej

Bar erotischer Ansinnen,

dieser unsteten Ärgernisse,

liebe ich ganz für mich, dich,

Buchstabe Gej, liebe das Deine:

das Grün der Gewänder junger Birken,

das Grün der Untiefen,

Kirchtürme,

Länder,

der nie geschauten Schönheiten.

Wie das aus allen Himmeln quillt,

ein Paradiesnes,

wie es summt,

leise gurrt: grüne Gnade -

grünes Gej.

(02. 03. 1937)

Jurij Chěžka

(aus dem Obersorbischen nachgedichtet von Róža Domašcyna)